Co prozradí oblačnost a kdy raději sestoupit z hřebenů

Praktickým tipem je vyrazit brzy ráno, ideálně kolem sedmé nebo osmé hodiny. V půl dni totiž nejde jen o čas, ale i o světlo a . Odpoledne se v Brdech často zvedá vítr a přeháňky, takže ranní start ti dá jistotu, že se vrátíš za sucha. Pokud jdeš v létě, vyhni se polednímu úpalu – většina brdských cest vede lesem, ale vrcholové partie jsou odkryté a slunce tam pálí nečekaně silně.

Kupovité mraky (cumulus) s rovným spodkem a ostrými obrysy jsou známkou dobrého počasí, pokud se během dne příliš nezvětšují. Jakmile ale začnou přerůstat do výšky a vrcholky se začnou „kvést" jako květák, vznikají z nich cumulonimby, které přinášejí bouřky. Typická chyba je sledovat jen velikost mraků a zapomenout na jejich rychlost. Pokud se kupovité mraky rychle zvětšují a jejich vrcholky se začnou rozplývat do kovadlinové plochy, je bouřka otázkou 20 až 30 minut.

Pokud jdete na celodenní túru a předpověď hlásí přeháňky, oblékněte si softshell a hardshell si dejte do vrchní kapsy batohu. Jakmile začne pršet, nečekejte, až promoknete, ale hardshell si oblékněte včas. Stejně tak při silném větru na hřebeni, kdy hrozí prochladnutí. Typická chyba je čekat, až budete úplně mokří, pak už je pozdě a i hardshell vás nezachrání před zimou.

Hardshell je nepromokavá membránová bunda, která vás ochrání před vodou, ale často špatně odvádí pot. Pokud ho obléknete na náročný výstup do kopce, začnete se v něm pařit a vlhkost zůstane uvnitř. To je častá chyba: lidé nosí hardshell po celou dobu túry, i když nesněží a neprší. Pak jsou zpocení a při zastávce jim je zima. Lepší je vzít si ho až na hřeben, kde fouká vítr, nebo když začne pršet, a mezitím ho mít v batohu.

Největší chybou bývá podcenit převýšení. Brdy nejsou žádná rovina – i krátká trasa na Tok nebo na Třemšín tě donutí zdolat několik set výškových metrů. Počítej s tím, že stoupání ti zabere víc času než samotná vzdálenost. Proto si předem zjisti, kudy vede cesta, a raději volž variantu s pozvolnějším stoupáním, i když bude o pár kilometrů delší. Tím se vyhneš situaci, kdy nestíháš a musíš zkracovat plán.

Když už víte, co mraky znamenají, držte se jednoho pravidla: jakmile začnou vrcholky kupovitých mraků tmavnout a jejich základna klesá, sestupte o 300 až 400 výškových metrů a vyhledejte údolí s únikovou cestou. Pokud se mraky naopak trhají a mezi nimi se objevují modré plochy, můžete pokračovat výš. Zapisujte si, co jste viděli, a po návratu porovnejte se skutečným vývojem — to je nejrychlejší způsob, jak se naučit číst horskou oblohu bez chyb.

Jak rozeznat, že se blíží studená fronta Nejdůležitější je sledovat sled mraků, ne jednotlivé oblaky izolovaně. Pokud během dopoledne vidíte nejprve jemné řasové mraky (cirrus), které postupně houstnou a přecházejí v souvislou bílou pokrývku (cirrostratus), a pak se objeví středně vysoká vrstva (altostratus), máte zhruba 6 až 10 hodin na to, abyste sestoupili z hřebenů. Naopak rychlý přechod od cirrů k tmavým dešťovým mrakům (nimbostratus) během dvou hodin znamená, že fronta je velmi blízko a je rozumné okamžitě změnit plán.

Nejbezpečnější je kombinovat pozorování oblačnosti s barometrickým tlakem. Pokud tlak klesá a mraky se mění podle výše popsaného schématu, je pravděpodobnost srážek přes 80 %. Pokud tlak roste a mraky se rozpouštějí směrem od západu, počasí se zlepšuje i přes počáteční oblačnost. Důležité je zaznamenat si výchozí stav ráno a porovnat ho s vývojem během dvou hodin — to dá mnohem spolehlivější obraz než jednorázový pohled v poledne.

V neposlední řadě si užívejte cestu, ne jen cíl. Dívejte se kolem sebe, vnímejte přírodu a nechte se překvapit. S každou další túrou získáte kondici i sebedůvěru, a brzy zjistíte, že hory jsou místem, kam se budete chtít vracet. Takže nazujte boty, vykročte a první krůčky zvládnete levou zadní – pokud k nim přistoupíte s rozumem a respektem.

Třetím nástrojem je kontrola vlastního pohybu. Počítejte kroky v párech a měřte čas mezi jednotlivými orientačními body. Například každých dvě stě kroků si ověřte azimut a porovnejte s mapou. Typická chyba spočívá v tom, že lidé přeceňují přímou vzdálenost a podceňují klesání nebo stoupání — každých pět metrů převýšení přidá na skutečné délce trasy. Pokud jdete z kopce, azimut se snadno zkreslí; proto si vždy před sestupem zapamatujte směr, kterým se budete pohybovat, a kontrolujte ho na každé zastávce.

Softshell je nejlepší na běžky, sjezdovky nebo rychlou turistiku v mrazivém a suchém počasí. Má větší prodyšnost, takže se v něm nepřehřejete, a díky měkkému materiálu se v něm dobře pohybujete. Pozor ale na to, že softshell není vodotěsný. Je jen odpuzující vodu díky impregnaci, která časem vyprchá. Proto ho pravidelně impregnovat, jinak začne nasáknout a přestane hřát. Pro české hory, kde se počasí mění každou hodinu, je ideální kombinace: softshell na pohyb a tenký hardshell do batohu pro případ deště.