Než si kotě přivezete domů, připravte mu setkání s lidmi

Když pes tahá, většina lidí instinktivně vodítko zkrátí a zatáhne. To je ale přesně ten okamžik, kdy pes cítí tlak a přirozeně se proti němu opře. Tahání se tak stává zvykem, který se neustále posiluje. Klíčem k úspěchu není silnější ruka, ale změna techniky držení a vědomá práce s napětím. Nejprve si uvědomte, že vodítko má být vždy prověšené, nikdy ne napnuté. Pokud pes ucítí byť jen mírný odpor, jeho první reakce bude tlačit do něj. Vaším cílem je proto držet vodítko tak, aby bylo volné, a přitom mělo dostatečnou délku pro přirozený pohyb.

Péče o intimní místa zvířete není jen otázkou estetiky, ale hlavně zdraví. Zanedbaná hygiena může vést k zánětům, podráždění kůže nebo zápachu, který signalizuje problém. U psa a kočky se ale přístup liší, a to nejen kvůli rozdílným návykům, ale i anatomii. Zatímco pes si často olizováním pomáhá sám, kočka je na tom podobně, ale u dlouhosrstých plemen to nemusí stačit. Vaším úkolem není zvíře koupat každý den, ale pravidelně kontrolovat a cíleně zasáhnout, když je to potřeba.

První setkání s lidmi by mělo proběhnout v klidné místnosti, kde má kotě úkryt. Nenuťte ho na klín, neberte ho na ruce, pokud samo nechce. Sedněte si na zem, mluvte tiše a nechte ho, ať si vás samo očichá. Můžete mu nabídnout pamlsek, ale jen pokud se přiblíží. Důležité je, aby si spojilo přítomnost člověka s něčím příjemným – jídlem, hrou, klidným hlazením. Pokud se schová, nechte ho chvíli být a po hodině to zkuste znovu. Nikdy ho nevytahujte z úkrytu násilím, jinak se naučí, že lidé jsou hrozba.

V neposlední řadě myslete na prostředí. Pravidelně perte pelíšky a deky, ve kterých zvíře spí, a udržujte podestýlku u koček čistou. Suché a čisté místo snižuje riziko vzniku bakteriálních infekcí. Kvalitní strava s dostatkem omega-3 mastných kyselin také podporuje zdravou kůži a srst, což se pozitivně projeví i na intimní hygieně. Péče o tuto oblast je běžnou součástí zodpovědného chovu, a pokud k ní přistupujete pravidelně a s rozumem, předejdete většině nepříjemných komplikací.

Dlouhosrstá kočka je pastva pro oči, dokud se její srst nezačne plést do chuchvalců. Pravidelné kartáčování není jen kosmetická záležitost, ale základ zdraví. Zanedbaná srst se zacuchává, tvoří se v ní plstnaté rohože, které táhnou kůži a způsobují bolest. Kočka se pak olizuje méně, nebo naopak více, a do žaludku se jí dostává nadměrné množství chlupů. Správná péče přitom nezabere mnoho času, pokud víte, jak na to.

Typickou chybou je napínání vodítka, když pes skočí. Pes to vnímá jako hru nebo tlak, proti kterému se instinktivně postaví, a skákání se může zhoršit. Místo toho vodítko držte pevně, ale uvolněně, a pohybem těla (např. otočkou) psa vyveďte z rovnováhy. Další častou chybou je odměňovat psa za to, že se uklidní, ale jen občas. Konzistence je klíčová – pokud psa odměňujete jen někdy, vytváříte u něj zmatek a skákání se může vracet.

Pes by měl mít v autě své místo, které je pro něj pohodlné a známé. Dejte mu deku nebo podložku, kterou zná z domova. Hračku, kterou má rád, můžete vzít s sebou, ale ne takovou, která by ho rozptylovala od sledování cesty. Pravidlem je, že pes nesmí mít hlavu ven z okna, i když to mnozí psi milují. Hrozí poranění očí a uší od větru, nečistot nebo hmyzu.

Před delší jízdou psa nekrmte velkým množstvím jídla, ale ani ho nenechávejte úplně hladového. Lehké jídlo podávejte alespoň dvě hodiny před odjezdem. Během jízdy dělejte pravidelné přestávky každé dvě až tři hodiny. Při zastávce nechte psa napít se, protáhnout se a vyvenčit. Vodu mějte vždy po ruce, ale během jízdy psa nenapájejte z misky, mohlo by dojít k rozlití a rozptýlení pozornosti. Použijte cestovní láhev s napáječkou nebo misku s uzávěrem.

Další častou chybou je neustálé zkracování vodítka, když pes začne jít dopředu. Místo toho, abyste povolili a pak opět přitáhli, držte vodítko stále ve stejné délce a měňte pouze směr chůze. Když pes předbíhá, otočte se a jděte jiným směrem. Tento pohyb pes vnímá jako přerušení činnosti a musí se soustředit na vás. Vodítko zůstává po celou dobu volné, a pes se tak učí sledovat váš pohyb, ne naopak. Tento způsob vyžaduje trpělivost, ale výsledkem je pes, který chodí bez napětí a vy nemusíte bojovat s vodítkem.

Někteří psi trpí kinetózou, tedy nevolností z jízdy. Pokud pes zvrací nebo slintá, zkuste ho zvyknout na kratší jízdy postupně. Před jízdou nechte psa vyvenčit a krátce proběhnout, ale ne ho unavit úplně. Vyhněte se jízdě bezprostředně po jídle. Léky proti nevolnosti pro lidi psům nikdy nepodávejte bez konzultace s veterinářem. Místo toho dělejte častější přestávky a na začátku jízdy otevřete okno, aby měl pes čerstvý vzduch.