Digitální závěť selže, pokud v ní chybí přístup k účtům

Co všechno patří do digitální závěti kromě přihlašovacích údajů Dále je potřeba popsat, co má pozůstalý s účtem udělat. U e-mailu to může být stažení důležitých zpráv a kontaktů, u cloudového úložiště záloha dokumentů a fotografií, u sociálních sítí přepnutí profilu do pamětního režimu nebo jeho smazání. Napište konkrétní pokyn, ne obecné přání. Místo „zrušit účty" uveďte, které účty, v jakém pořadí a co nejdřív zálohovat, protože některé služby po zrušení účtu data nevratně smažou.

Třetí kopie musí být mimo domov nebo kancelář. Možností je několik: přenosný disk, který pravidelně odnášíte jinam, úložiště u poskytovatele, nebo kopie u příbuzného či kolegy. U cloudového úložiště si ověřte, zda umožňuje obnovu starších verzí a zda se data šifrují už na vašem počítači. U fyzického disku zase hlídejte, aby neležel na stejném místě jako počítač. Záloha ve stejné místnosti před požárem ani vodou neochrání. Pokud přenášíte disk, mějte ho v pouzdře a nenechávejte ho v autě na přímém slunci.

Přidejte také přehled předplatných a plateb. Pozůstalí potřebují vědět, které služby se strhávají automaticky, ze které karty a jak je zrušit. Uveďte, kde jsou uložené faktury a doklady k významným nákupům, a jak se dostat k zákaznickým účtům. Pokud něco zůstane aktivní, může to zatížit pozůstalost opakovanými platbami. Na závěr určete, kdo má dokument otevřít, kde je uložený a jak se k němu dostane. Jeden člověk by měl vědět o existenci závěti, druhý by měl mít přístup k trezoru. Rozdělit tyto role je bezpečnější než svěřit vše jedné osobě.

Dále omezujte, kdo se vůbec může připojit. V administraci najděte seznam připojených zařízení a zkontrolujte, zda mezi nimi nejsou zařízení, která neznáte. Pokud router umožňuje filtrování podle MAC adres, nastavte seznam povolených zařízení. Není to neprůstřelná ochrana, protože MAC adresu lze napodobit, ale jako doplněk k silnému heslu to funguje dobře. U zařízení pro hosty zřiďte samostatnou síť, aby návštěvy neměly přístup k vašim počítačům a tiskárnám.

Začněte tím, že si v televizi zjistíte, jaké možnosti připojení nabízí. Většina modelů má aplikaci pro prohlížení médií, která umí číst obsah z USB disku nebo z počítače v domácí síti přes protokol pro sdílení souborů. Tento způsob je nejspolehlivější, protože fotky leží fyzicky u vás. Připravte si složku s fotkami na disku nebo v počítači, zapněte sdílení a v televizi se připojte ke stejné síti. Pozor na formát souborů: televize obvykle zvládne běžné fotky, ale u neobvyklých formátů nebo velmi velkých rozlišení může zobrazit chybu.

Záloha připojení musí být jiná cesta, ne jen druhý kabel ke stejnému poskytovateli. V praxi to znamená záložní linku s odlišnou technologií, ideálně přes jiného operátora a jinou fyzickou trasu. U mobilního záložního připojení ověřte pokrytí přímo v místě provozu, ne podle mapy. Zjistěte, zda router umí automatický přepis na záložní linku, nebo zda bude nutné přepojovat ručně. Ruční přepojování je nejčastější slabina: v krizové chvíli na něj nikdo nemyslí.

Nejčastější chyby jsou stále stejné. Lidé zálohují jen na jeden disk a diví se, když selže. Jiní zálohu vytvoří jednou a pak ji roky neobnoví. Záloha, kterou jste nikdy nezkusili obnovit, není záloha, ale jen domněnka. Udělejte si test: vyberte náhodný soubor, obnovte ho z každé kopie a ověřte, že se otevře a obsahuje správná data. Zkontrolujte také, zda záloha obsahuje soubory, které jste vytvořili v posledních dnech. Pokud ne, plán zálohování nefunguje, jak si myslíte.

Na co si dát pozor: nenechávejte jediný externí disk jako jedinou zálohu, protože se může poškodit. Nepřesouvejte fotky z telefonu do počítače stylem „přesunout" bez ověření, že kopie skutečně existuje. A nepočítejte s tím, že televize sama něco zálohuje do cloudu výrobce — obvykle jde jen o nastavení, ne o vaše fotky. Pokud chcete mít klid, udělejte po propojení krátkou kontrolu: otevřete v televizi několik náhodných fotek z různých složek a ověřte, že se načtou celé a ve správném rozlišení.

Nakonec si nastavte rytmus. Denní záloha pracovních dat, týdenní kontrola stavu a měsíční obnova zkušebního souboru stačí na to, abyste měli přehled. Zapište si, kde všechny kopie jsou a jak se k nim dostanete, kdyby počítač přestal fungovat. Tento seznam uložte i mimo zálohovaný stroj, ideálně na papíře. Pravidlo 3-2-1 není o počítání kopií, ale o tom, že vás žádná jednotlivá porucha nepřipraví o data.

Když si lidé pořizují digitální závěť, většinou skončí u seznamu hesel. To je ale jen zlomek toho, co pozůstalí skutečně potřebují. Heslo samo o sobě nestačí, pokud chybí uživatelské jméno, dvoufázové ověření nebo informace o tom, kde je účet vedený. Praktický postup je takový, že u každé služby uvedete nejen přihlašovací údaje, ale i způsob ověření a telefonní číslo či e-mail, na který chodí potvrzovací kódy. Bez toho se dědic k účtu nedostane, i když heslo zná.