Aktionen

Co se stane, když začnete s nulovým odpadem od kuchyně

Aus Stadtwiki Strausberg

Prakticky se vyplácí nakupovat ve větším a přesypávat do vlastních nádob, ale jen u potravin, které opravdu spotřebujete. U ovoce a zeleniny se vyhněte baleným kusům, pokud je k dispozici volný výběr. Pečivo si nechte dát barvy stěn do obýváku látkového pytlíku, který máte v tašce stále. Maso a sýry kupujte v množství, které stihnete zpracovat, ne v akci. A především: plánujte jídlo na tři až čtyři dny dopředu. Nákupní seznam sestavený podle skutečné spotřeby sníží odpad víc než jakákoli pomůcka.

Častou chybou je odevzdání spotřebiče, který ještě funguje, jen kvůli drobné závadě. Druhou chybou je naopak snaha opravit zařízení, u kterého už hrozí riziko – typicky u poškozené izolace, spálených kabelů nebo unikajícího chladiva. Takový spotřebič nechte odborně posoudit, případně rovnou odevzdejte. Nezapomeňte si od sběrného místa vyžádat potvrzení o převzetí, pokud ho potřebujete pro obec nebo pro doložení likvidace.

Při přepravě dbejte na to, aby nedošlo k poškození chladicího okruhu nebo skleněných částí. Lednici převážejte ve svislé poloze, pokud to jde, a zajistěte dveře proti otevření. U pračky vypusťte zbytek vody a zajistěte buben. Rozbité sklo zabalte tak, aby neporanilo obsluhu sběrného dvora. Pokud spotřebič obsahuje olej nebo jiné kapaliny, informujte se předem, zda je sběrné místo přijímá.

Vždy si nejdřív vyzkoušejte prostředek na málo viditelném místě, zejména na lakovaných a barevných površích. Směsi připravujte v malém množství a nepřelévejte je do neoznačených lahví od nápojů. Čisticí roztoky bez konzervantů vydrží jen několik dní, proto je míchejte čerstvé. A pamatujte, že žádný domácí prostředek nenahradí mechanické čištění: hadr, kartáč a teplá voda udělají většinu práce.

Rozhodnutí, co udělat s elektrickým spotřebičem, který už neplní svou funkci úplně, ale úplně mrtvý není, bývá nepříjemné. Lednice chladí slabě, pračka občas vypadne z cyklu, vysavač ztrácí tah. Než cokoli odpojíte a odvezete, zjistěte, jestli nejde o závadu, kterou lze odstranit jednoduše. U mnoha spotřebičů stačí vyčistit filtr, uvolnit ucpaný odpadní kanálek nebo vyměnit spotřební díl. Pokud je oprava reálná a cenově únosná, prodloužíte životnost zařízení a odpad odložíte.

Co udělat před odevzdáním, aby recyklace proběhla bez komplikací Nejdřív spotřebič odpojte od elektřiny a nechte ho . Odstraňte baterie a akumulátory, pokud jsou vyjímatelné – patří do samostatného sběru a v zařízení by mohly způsobit požár. Vyprázdněte a vyčistěte prostory, kde zůstávají zbytky potravin, pracích prostředků nebo vody. U zařízení s pamětí, například u tiskáren nebo telefonů, nejprve odstraňte osobní data. Datové nosiče nechte v zařízení, pokud je nelze snadno vyjmout; sběrná místa s nimi zacházejí jako se součástí elektroodpadu.

Kde se domácí prostředky srážejí a co místo nich použít Nejčastější chyba je míchání octa a jedlé sody v jedné nádobě. Reakce sice šumí, ale výsledkem je octan sodný a voda, tedy prakticky neúčinný roztok. Tyto dvě suroviny používejte odděleně: nejdřív soda na mechanické uvolnění nečistoty, poté ocet na opláchnutí a odstranění usazenin. Další chybou je nalít ocet na mramor, vápenec nebo přírodní kámen. Kyselina povrch naleptá a matné skvrny už nerozleštíte. Stejně tak nepoužívejte ocet na hliník, protože ho zmatní a může uvolňovat nežádoucí látky.

Zero waste nezačíná nákupem sklenic a látkových sáčků. Začíná tím, že si člověk uvědomí, co mu doma skutečně vzniká. Než cokoli dokoupíte, věnujte jeden běžný týden jednoduchému pozorování. Odkládejte stranou obaly, zbytky jídla a věci, které byste jinak vyhodili. Na konci týdne uvidíte, jestli nejvíc odpadu pochází z kuchyně, z rekonstrukce koupelny krok za krokem, nebo z nákupů. Teprve tenhle přehled vám řekne, kde má smysl začít, a ušetří vám peníze za vybavení, které byste stejně nepoužili.

Začněte tím nejjednodušším receptem: tři díly cukru nebo soli smíchejte s jedním dílem oleje. Pokud chcete hutnější konzistenci, přidejte lžičku medu. Směs by měla držet pohromadě, ale neměla by být tuhá jako pasta – kdyby se drobila, přilijte olej po kapkách. U tělového peelingu použijte hrubší sůl, na obličej vždy jemnější cukr nebo mleté ovesné vločky. Obličejová kůže je tenčí, proto tam hrubé částice patří jen výjimečně a s lehkým tlakem.

Při nanášení postupujte vsedě nebo ve sprše, abyste si neucpali odpad. Kůži nejdřív navlhčete teplou vodou, pak peeling vmasírujte krouživými pohyby asi minutu a místa s hrubší kůží – lokty, kolena, chodidla – přetřete důkladněji. Potom směs opláchněte a pokožku osušte ručníkem. Olej z peelingu zůstane na kůži jako přirozený film, takže krém už většinou není potřeba. Peeling dělejte jednou až dvakrát týdně, na obličeji spíš jednou za sedm až deset dní.