Největší past svojpomocné rekonstrukce staršího bytu, kterou všichni podceňují

Pokládka plovoucí podlahy v úzké chodbě má svá specifika, která se u běžných místností tolik neprojeví. Úzký a dlouhý prostor klade vyšší nároky na přesnost řezání, na měření i na způsob, jakým podlahu k sobě napojujete. Prvním krokem je důkladná příprava podkladu – musí být rovný, suchý a čistý. Pokud je podklad nerovný, podlaha se začne časem prohýbat a v úzké chodbě to poznáte okamžitě, protože každá nerovnost se přenese do spár.

Při montáži více rámů si pomozte vodováhou a krejčovským metrem. Nejdřív si tužkou označte horní hranu všech rámů (pokud mají být zarovnané) nebo střed kompozice. Mnoho lidí zavěsí první rám a zbytek odhaduje – výsledkem je křivá stěna. Proto si na stěně předvrtejte všechny otvory najednou, teprve pak věšte. Pro lepší manipulaci si zhotovte šablonu z balicího papíru, na ni obkreslete rámy a vyznačte místa vrutů, papír přiložte na stěnu a otvory přeneste.

Na závěr nezapomeňte na přechodové lišty. V úzké chodbě bývá napojení na sousední místnosti – pokud podlahu spočíte bez přechodového profilu, spáry se začnou lámat a odlupovat. Profil musíte nechat „plovoucí" – to znamená, že lištu připevněte k podkladu, ne k podlaze. Podlaha pod ní musí mít volný pohyb. Po doložení podlahy odstraňte distanční klíny a nasaďte lišty. Nechte podlahu před zatížením asi 24 hodin odpočinout, aby se spoje stabilizovaly.

U zárubní a rohů budete muset podlahu přesně přizpůsobit. U dveřních zárubní se vyplatí podřezat spodní část obložky – podlaha se podsune pod ni. Nikdy neřežte podlahu podle zárubně naslepo; nejdřív si zhotovte šablonu z tvrdého papíru nebo kartonu. V úzké chodbě se často setkáte s kolenovými rohy nebo nerovnými stěnami. V těchto místech je lepší řezat lamely postupně a kontrolovat každý kus. Pilku používejte s jemným zubem a řezejte z horní strany, aby se laminát netřepil.

Další pastí je podcenění přípravy povrchů. Staré vrstvy maleb, tapety nebo zvětralá omítka se musí kompletně odstranit. Nechtějte to ušetřit jen tím, že to přetřete – nová barva na starém podkladu dlouho nevydrží a začne se odlupovat. Investujte čas do oškrábání, vyspravení trhlin a napenetrování. Stejně tak u podlah – pokud je stará plovoucí podlaha zvlněná, není možné na ni položit novou. Musíte ji vytrhat a srovnat podklad.

Pokud už vrtáte, zvolte správné hmoždinky do daného materiálu – do sádrokartonu speciální, do cihel klasické. Vyhněte se časté chybě: vrtat přímo do místa, kudy vede elektrické vedení. Před vrtáním proto použijte detektor kovů a vedení. Vrták volte o půl milimetru menší, než je průměr hmoždinky, a díru vyfoukejte od prachu. Po zatlučení hmoždinky zašroubujte háček nebo vruty s dostatečnou délkou, které rámy bezpečně unesou.

Typická chyba, které se vyvarujte, je pokládka podlahy v kuse bez přerušení přes celou chodbu. Pokud je chodba delší než 8 metrů, vyplatí se ji rozdělit dilatačním profilem. Tím předejdete vlnění, které se jinak v úzkém prostoru projeví velmi brzy. Stejně důležité je dodržet i směr pokládky – obvykle se podlaha pokládá ve směru denního světla, ale v úzké chodbě je praktičtější pokládat ji podélně, aby místnost vypadala delší. Po doložení si zkontrolujte, že všechny spoje jsou pevně zavakuované a že podlaha nikde nevrže. Pokud budete postupovat podle těchto zásad, získáte podlahu, která bude v úzké chodbě vypadat dobře a bude fungovat dlouhá léta.

Před samotným natíráním odstraňte kování, pokud to jde, a důkladně umyjte povrch saponátem. Po zaschnutí přebruste případné nerovnosti a napenetrujte místa s dřevěnými suky, aby se nepřesytily pryskyřicí. Křídovou barvu nanášejte v tenkých vrstvách – jedna silná vrstva způsobí puchýře a nerovnoměrné zasychání. Mezi jednotlivými vrstvami nechte barvu zaschnout alespoň hodinu, ideálně však přes noc, a mezitím jemně přebruste povrch jemným brusným papírem.

Po dokončení renovace nechte nábytek volně uschnout alespoň 24 hodin, než ho začnete používat. Pokud jste použili vosk, počkejte ještě déle – vosk tvrdne až 72 hodin. Během této doby se nedotýkejte povrchu a nepokládejte na něj předměty. Zkontrolujte, zda jsou všechny vrstvy suché a pevné. Teprve poté vraťte kování a umístěte nábytek na své místo.

Vlhkost je druhý velký zabiják. Ve starších bytech se často vyskytuje v koupelně, v kuchyni nebo u oken. Pokud na stěnách objevíte tmavé skvrny, plíseň nebo odlupující se omítku, nezakrývejte to novou barvou. Musíte najít zdroj – může to být zatékající střecha, špatná izolace nebo porušená hydroizolace. Bez odstranění příčiny se vám plíseň vrátí a zničí novou výmalbu. Základem je nechat stěny vyschnout, ošetřit je proti plísním a použít sanační omítky. Až poté přichází na řadu malba.