Když se lezení stupňuje: od prvních čtyřek po tvrdé devítky

Nakonec si řekněme, co dělat, když voláte záchranku. Mnoho lidí zmatkuje a nedokáže říct, kde je. Než vyrazíte do hor, naučte se používat aplikaci pro určení polohy, ale i základní orientaci podle mapy a buzoly. Když voláte, mluvte klidně, odpovídejte na otázky operátora a nespěchejte. Zjistěte si předem číslo horské služby a uložte si ho do telefonu. Vlastní bezpečnost a zachování chladné hlavy je to, co dělá rozdíl mezi dobrou a špatnou první pomocí.

Sedmičky a osmé třídy: kdy začít trénovat sílu a čtení cesty Sedmá třída je psychologický i technický skok. Cesty jsou delší, kroků je víc a chyby se trestají těžce. Zde si začnete všímat, že bez správného jištění a dobrého odhadu vlastních sil to nepůjde. Než nastoupíte na sedmičku, zkuste si v tělocvičně odlézt dvacet až třicet metrů bez zastavení. Důležitá je i práce s lanem – častá chyba je přílišné dvojité jištění, které zbytečně zpomaluje a vysiluje. Naučte se jištění přes poloviční lodní uzel a plynulé vybírání.

Nakonec si vždy zkontrolujte, co se nachází pod vámi. V mělké vodě nikdy nechoďte s pádlem napříč – může se zachytit o dno a vymrštit vás. Také se vyhněte místům, kde voda vytváří viditelné vibrace na hladině, protože to může znamenat kámen těsně pod hladinou. Pokud si nejste jisti, je lepší najít si bezpečnější vstup. Pamatujte: čtení proudu není jen o tom, co vidíte, ale i o tom, co cítíte – proud se mění každou chvíli.

Než vyrazíte na led, vyzkoušejte si celou manipulaci doma – nasazení cepínu na rukavici, zašroubování šroubu do dřeva nebo do kbelíku s ledem. Zjistíte tak, jak vám kusy sedí do ruky, zda nemáte příliš tlusté rukavice, a hlavně jaké síly je potřeba k utažení. Tahle zkouška zabere hodinu a může vám ušetřit nepříjemné překvapení ve chvíli, kdy budete viset nad dvacetimetrovou stěnou. Když si osvojíte tyto základy, přestanete spoléhat na náhodu a začnete si výbavu vybírat podle skutečných podmínek, ne podle toho, co zrovna leží v pytli.

Další častý omyl se týká podchlazení. Když je člověk po pádu do ledové vody nebo dlouhém pobytu v mrazu, lidé ho začnou třít, polévat teplou vodou nebo mu dávat alkohol. To všechno je špatně. Tření poškozuje kůži a může způsobit srdeční arytmii, alkohol rozšiřuje cévy a urychluje únik tepla. Správný postup je postupný ohřev: suché oblečení, teplé (ne horké) nápoje, izolace od země. Pokud je postižený v bezvědomí, nepodávejte mu nic ústy a uložte ho do stabilizované polohy.

Bezpečný vstup vyžaduje i správnou techniku. Postavte se do vody tak, abyste byli čelem proti proudu, a pomalu se nořte. Nikdy neskákejte do neznámé vody. Jakmile jste ve vodě, udržujte stabilní postoj – mírně pokrčená kolena a chodidla rozkročená na šířku ramen. Pokud ucítíte, že vás proud unáší, nepropadejte panice, ale snažte se dostat na okraj proudu. Hlavní chybou je, že se lidé snaží zůstat stát proti proudu – to je vyčerpává a zvyšuje riziko pádu.

Co je důležitější: technika, nebo hlava? Mnoho lidí dělá zásadní chybu, když se snaží překonat strach tím, že ignorují fyzické projevy. Tělo ale nelze oklamat. Místo toho se zaměřte na dech. Před každým krokem se nadechněte nosem na čtyři doby, zadržte dech na dvě a vydechněte ústy na šest. Tento rytmus aktivuje parasympatikus a snižuje hladinu stresových hormonů. Dělejte to vědomě, dokud se dech nestane automatickým. Uvidíte, že po třech až pěti cyklech se třes rukou výrazně zmírní.

Když stojíte pod lanovou překážkou a díváte se nahoru, tělo reaguje dřív, než stačí mozek zareagovat. Zrychlený tep, sucho v ústech, pocit, že nohy mají z olova. To není zbabělost, ale evoluční program. Klíčem není ten pocit potlačit, ale naučit se ho číst a pracovat s ním. Praktický trénink začíná ještě předtím, než vůbec vylezete na první plošinu.

Jak poznáte, že vám šroub nedrží, a co s tím Nejspolehlivější indikátor je odpor při šroubování. Pokud šroub jde do ledu snadno jako do másla, znamená to, že led je měkký a únosnost bude nízká. V takovém případě nešroubujte jen do ledu, ale zkuste najít místo s jinou strukturou – často stačí o pár metrů výš, kde je led tvrdší a kompaktnější. Další chyba je nevyčistit povrch ledu před šroubováním: povrchová vrstva s krustou a nečistotami způsobí, že šroub nedosedne celým závitem a vy ho nemůžete dotáhnout.

Při samotném jištění je zásadní, jakým způsobem lano prochází jistícím zařízením a karabinou. U polovičního lana nebo dvojčat se ujistěte, že každé lano má svou samostatnou karabinu, aby nedocházelo k jejich vzájemnému tření. U jednoduchého lana pak dbejte na to, aby lano neprocházelo přes ostré hrany karabiny. Správné provedení jištění se pozná podle toho, že lano volně klouže, ale při záchytu pádu se hladce zablokuje. Pokud lano při protahování skřípe nebo klade nadměrný odpor, něco není v pořádku a je nutné systém přestavět.